Jak postupovat po propuštění vašeho dítěte z novorozeneckého oddělení

Dovolte, abychom Vám nabídli několik rad a informací, které se týkají období po propuštění Vašeho dítěte z novorozeneckého oddělení:

Co nejdříve po propuštění je vhodné informovat Vašeho registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost, domluvíte se na prvním setkání a další poskytované péči.

Je vhodné vyřídit neodkladně nutné administrativní záležitosti – zejména vyzvednutí rodného listu (rodný list vydává matrika příslušná k rodišti dítěte) a nahlášení příslušných informací týkající se narození Vašeho dítěte Vaší zdravotní pojišťovně nutných k získání průkazu pojištěnce.

Současná věda považuje přirozenou výživu mateřským mlékem za nejvhodnější. Kojení je nenahraditelné a velmi přínosné jako po fyzické, tak psychické stránce nejen pro dítě, ale i matku samotnou.  Dovolte nám uvést jen několik rad, které se týkají kojících maminek:

  • Složení stravy – není jednoznačně prokázáno, že by bylo při kojení nutno předem dodržovat konkrétní dietní opatření, obecně platí pravidla zdravé výživy. Pokud si uvědomíte, že Vy nebo dítě negativně reaguje na nějakou potravinu ve Vaší stravě, pochopitelně zvážíte její vysazení z Vašeho jídelníčku.
  • Pitný režim – není nutné striktně dodržovat konkrétní denní množství vypitých tekutin, na druhé straně je nutno se vyhnout nedostatku tekutin, jinak řečeno, myslete v tomto ohledu na sebe, bude to přínosné i pro Vaše dítě!
  • Kofein – látka obsažená zejména v kávě i v jiných složkách potravy není pro novorozence nebezpečná, ale je vhodné se vyhnout extrémním množstvím.
  • Alkohol – množství alkoholu, které se vstřebá do oběhu kojeného dítěte závisí na množství požitého alkoholu. Je tedy nutné se vyhnout požití významných dávek alkoholu, nízké dávky kojené dítě neovlivní, ale ani ony nejsou pro dítě přínosem.
  • Kouření – látky uvolňující se při kouření negativně působí na plod i kojené dítě – ať už přichází z jeho okolí při vdechování nebo při kojení. I tak se uvádí, že je přínosnější, aby i dítě matky – kuřačky – bylo kojené než naopak. Vždy je nutná snaha o ukončení nebo omezení kouření, nikdy by se nemělo kouřit v místnosti, kde se dítě nachází nebo kde spí!
  • Léky – existují léky obsahující látky, které mohou přejít při kojení do těla dítěte a negativně ovlivnit jeho zdravotní stav. Jejich počet je však poměrně malý, o většině léků platí, že přechází do mateřského mléka v nízkých koncentracích a nejsou pro dítě nebezpečné. Při pochybnostech zda je či není nutné přerušit kojení je možné kontaktovat naši NON-STOP linku.

Pupek a jeho okolí je možno ponechat bez zvláštního opatření, jeho zbytek obvykle sám odpadne během prvního nebo druhého týdne. Okolí nebo spodinu po odpadnutí pupečníku je případně možno očistit běžným dezinfekčním prostředkem.

Pokožka je v prvních měsících citlivější a propustná, proto je dobré se vyhnout jejímu zbytečnému zatížení aplikací kosmetických přípravků. V případně nutnosti jejího promazání je vhodné použít jednoduché masťové základy nebo oleje, ideálně bez dalších přísad. Okolí konečníku se obvykle ošetřuje tenkou vrstvou ochranného krému, opět je vhodné použít jednoduché látky bez zbytečných přísad. Koupání a mytí dítěte  – je stále diskutovanou otázkou. Koupání může být pro rodinu velmi příjemné, může pozitivně ovlivnit vzájemné vztahy a pomoci navodit rituál usínání.  U zdravých dětí nevadí ani každodenní koupání.  Je dobré se vyhýbat prostředkům, které kůži odmašťují a vysušují (mýdla).

Organismus dítěte propuštěného z novorozeneckého oddělení v obvyklé době je již do té míry navyklý na vnější prostředí, že bez problémů zvládne pobyt ve venkovním prostředí. Obecně se nedoporučuje dlouhodobý pobyt malého novorozence a kojence v extrémních teplotních podmínkách (méně než 5 stupňů C pod nulou) a na přímém slunci. Pokud se týká přiměřeného oblečení dítěte – nelze stanovit žádné univerzální pravidlo týkající se nutného počtu vrstev – vše je dáno aktuálními klimatickými podmínkami (nejen teplotou), kvalitou oblečení, dispozicí dítěte, způsobu pobytu atd. (Tradují se různá pravidla – například že by mělo mít dítě na sobě stejně vrstev jako dospělý, nebo o jednu vrstvu více. Některé zdroje uvádějí vhodnost postupného navykání dítěte na pobyt venku s postupným prodlužováním. Často se uvádí, že se mají rodiče orientovat podle teploty ruček nebo nosánku, což dle našeho názoru také není směrodatné…)

Vzhledem k riziku výskytu tzv. syndromu náhlého úmrtí v útlém věku je doporučováno, aby dítě ukládané ke spánku bylo položeno na záda, ze statistických šetření jednoznačně vyplývá, že je to pro dítě poloha nejbezpečnější. Dále se doporučuje, aby se v místnosti, kde dítě spí, nekouřilo, nebylo přetopeno. Dítě by mělo ležet na rovné, polotuhé matraci, bez podložení hlavičky polštářem. Pokud je dítě vzhůru a pod dohledem, není nutno se bát pokládat dítě na bříško, je to naopak vhodné, vzhledem k jeho dalšímu psychomotorickému vývoji.

V případě běžných obtíží se prosím s důvěrou obracejte na svého praktického lékaře pro děti a dorost. Mimo jeho ordinační dobu je možné se obrátit na příslušnou pohotovostní lékařskou službu, která je pro oblast Olomouce zajišťována Dětskou klinikou Fakultní nemocnice Olomouc.

V případě obtíží s kojením je možné se obrátit telefonicky na naši NON-STOP linku (588 444 118). Je také možné využít (po předchozí telefonické domluvě) služeb našich zkušených laktačních poradkyň – kontakty ZDE.